Prievidza + Banská Bystrica - Diwadlo + Tartaros

07/11/2008 / Martin Nosek Slovensko je zem zaslíbená a to hlavně když se pije. Roztodivné názvy jako Demänovka, Tatranský čaj nebo Urpiner nejsou názvy vesnic, ale lahodných alkoholických nápojů, který tenhle víkend holdoval hlavně Majkl, aby tak předešel tomu, že musí něco zpívat. Abych řekl pravdu, ušili jsme si na sebe kurva velkej a drsnej bič. Dát si na pátek Prievidzu, to byla trochu zběsilost, protože ujet po českých dálnicích 350 km v pátek odpoledne je opravdu nadlidský výkon hlavně ve chvíli, kdy pracující přestávají v pátek dělat v jednu a na dálnici po sobě zanechají hotový peklo. Takže uzavírek asi 7, několik nehod a my jsme do Brna jeli namisto tradičních 3,5 hodiny asi 5. Pekloooo no. A ne snad, že by to za Brnem šlo o něco líp. Chytrý hlavy vymysleli, že udělají na rok objížďku přes Bučovice, takže se musí zajet přes Kyjov a Bzenec a rovnou do Nového Města nad Metují. Opravdu zábava hlavně když v místech regionální silnice jezdí mega kamionů. Každopádně jsme to zvládli a když jsme přejížděli řeku Váh, byli jsme šťastni. Sraz s Minem (Sandbergem) jsme měli na benzínce u Trenčína. Hned jak nastoupil, nálada se vyjasnila a Hrdla začal pomalu vařit. Nevaří perník, ani nic podobného. On vaří omeletu s vejci a zatraceně silnou. Je to humus. Vždycky, když uvaří, je nutné otevřít okna a vyvětrat, což za 8 hodin dlouhou cestu do Prievidzi způsobilo nastydnutí kytaristy pana MSKa. Další naší současnou specialitkou je to, že nemáme mapu. Ani Slovenska, dokonce ani Čech. A taky neholdujeme adresám. Takže nikdo v autě samozřejmě netušil, kde v 50titisícové městě se nachází klub. A nevěděl to ani Mino, přestože tam už byl. Jenže tam už jel nalitej, takže si cestu nepamatoval. Nakonec nás ale zhruba navedl a když jsme z ulice zaslechli oslavné "Houbaaaaaa", tak jsme věděli, kam máme zabočit. Klub je v lese. V lesoparku. Vypadá to tam jak na Mácháči a já doufal v to, co nám ještě u Brna psal pořadatel Cyro "Bude to peklo, krasny". Na místě se už protloukalo asi 200 - 250 lidí a všichni už nedočkavě čekali začátek koncertu. My jsme rychle natahali aparátos a ihned začali The Klemones. Zábavní chlapíci, jejichž bubeník neustále stál. Nás naopak čekali na úvod milé povinnosti - krásné pozdravy s místními kamarády a !!!!kamarádkami!!! a hlavně neustálý pokec s kýmkoliv. Točil se Heineken a byl výbornej. Koncert se taky moc povedl, lidi byli úžasní, ale když to tak vidím zpětně, tyhle akce nejsou o koncertě. Jsou prostě o setkávání lidí a to se dělo. Parádně jsme si zapařili, viděli jsme se po letech opět se známými a byli velmi spokojeni. Afterparty trvala do 3:50 hodin, kdy zvukař napsal na plátno "Záverečná", pustil Robo Grigorova a jelo se do Kanianky, kde mnozí pařili do rána a podle toho ráno také vypadali. Majkl nafotil porno fotky, které Hrdla ovšem nechtěně smazal. Nevim, kolik mu Majkl zaplatil, protože to bylo příšerné. A tak jsme ráno vyrazili na Salaš do Bojnic. Parádní jídlo a co jiného, než si po ránu na Slovensku dát než halušky. Stačilo, že jsme měli halušky z chlastu a k tomu ještě teď, s bryndzou. Byli výtečné, stejně jako Majklovi zachutnala Demänovka. I vyjeli jsme směr Žiar nad Hronom, párkrát jsme zase samozřejmě větrali, neboť Hrdla byl tenhle víkend obzvlášť výkonný kucharž. U Zvolena jsme si usmysleli, že navštívíme místní putyku. Udělali jsme tak ve vsi Vĺkanová. Tam byla putyka, jakou jsme chtěli. Jen pivo a panáky a tak Majkl s Minem, aby se nehanbili před místními dali další 2 panáčky. A to Majkl samozřejmě neměl, jelikož on neví. Stala se zde i příjemná příhoda s pánem - ptám se ho, jestli neví, ve kterym městě vaří pivo Smädný mních - on řekl "Já ho pijem velmi rád". Město ale nikoliv :) Tak jsme se sebrali a raději jeli do Banské opět hledat klub. Tentokráte v městě, které má obyvatel 100.000 :) Nakonec jsme ho našli, bylo jasné, kde to bude. Jediná ulice, která neměla veřejné osvětlení. Přivítání s klubem bylo pekelné - nejprve překážková dráha směrem ke vchodu, pak velmi "příjemná" metalová barmanka a tak nás to nějak na další hodinu odradilo a šli jsme na další halušky :) ty byly taky super. Když jsme se navrátili, v klubu už byli nějaký lidi a tak jsme se začínali veselit. Zajímavé bylo, že se začíná údajně už v 18.00. To nakonec nebyla pravda, ale končit se mělo v 22. Majkl šel spát. Mysleli sme, že se vyspí. Ale nevyspal. Hraje kapela Degustator, oipunk. V klubu je už plno, víc lidí by se asi nezmastilo. Jdeme na to kolem 20:30 a lidí se valí před podium. Majkl nemůže stát a tak dostává od chytrých punx stoličku. Kdyby ji neměl, asi padá k zemi tak 20x. Nezpívá. Jen kýve :) Ale koncert to byl super. Lidi parádní a v 22 konec. Vedle v klubu v 22 začínají punk floid a tak se loučíme, přidáváme 3 songy, lidi radostně nakupují a odchází na další štaci. Na Punk Floid. Klub se vylidňuje a my hurá do auta a se zásadním rozhodnutím vyrážíme na noční cestu do Ústí. Cesta ubíhá, v Trenčíne vysedá Mino, Majkl spí, Mírovi už je lépe, Hrdla opět kuchtí něco na zub (na blití spíš). V Brně se střídáme s Hrdlou, já ulehám dozadu na bedny a spim až do Prahy. V Praze nákup lahváčů a otvíráme bar (rozuměj rozsvicíme světýlka) a pijem až do Ústí. Návrat 6.00 hodin. Parádní víkend. Díky všem! :)