MUSICZONE.cz - Recenze HOUBA/LENIWIEC split CD

04/11/2004 / Martin Nosek Placka, kterou si dnes představíme, rozhodně nepatří mezi šeď, jaké vycházejí denně stovky. Známá ústecká punkrocková skupina Houba natočila split album s o něco méně populární polskou skapunkovou sestavou Leniwiec. A aby to nebyla nuda, navzájem si vyměnili repertoár. Na albu "Crazy Bros" najdete 12 písní: 6 českých coverů Leniwiec v podání Houby a naopak. Výsledek je dvojjazyčný, hravý, veselý, úderný a především velmi vydařený. Pokud už jste se skupinou Houba měli tu čest, znáte její rychlý punkrock ne nepodobný staršímu období Totálního Nasazení. O tom, jakou muziku produkuje Leniwiec, napovídá už jejich neobvyklá sestava: kytara, basa, bicí, harmonika a trombón. Převládají vlivy ska, punku a občas do jejich písní zabloudí i reggae. Největší kouzlo této desky spočívá v přístupu, jakým Houba přetransformovala písně Leniwiec do sestavy o kytaře, base a bicích (pravda, často vypomohl hostující saxofonista skupiny Volant) a jak Leniwiec rozehrál jednoduché punkové písně Houby do pěti nástrojů. Obě skupiny si s tímto úkolem totiž poradily velmi osobitě, a tak mohl vzniknout například takový klenot jako "Już pozostanie tak". Původní punkovou vypalovačku jako stvořenou pro divoké pogo Leniwiec dvakrát zpomalili a vykouzlili z ní geniální pomalé houpavé skáčko, které na konci vyvrcholí obrovským zvýšením tempa. Neméně skvělá píseň "Čaj" je příkladem opačným; Houba původní verzi zrychlila, táhlý doprovod harmoniky nahradila hravým neobvykle vysokým kytarovým sólem a vytvořila punkovou hitovku, na kterou hned tak nezapomenete. Pokud si myslíte, že punkrock je už "od přírody" primitivní schematická hudba postavená podle jednoduché šablony, píseň "Chceme spokojeně žít" vás vyvede z omylu. Vrší na sebe jeden motiv za druhým, bezbolestně střídá pomalé, rychlé, punkové a skáčkové pasáže, jako by to byla nejpřirozenější věc na světě. Nesmím zapomenout na píseň "Reggae pro pana prezidenta" v rytmu minimalistického (co do počtu nástrojů), avšak úderného reggae s perfektním textem. Samozřejmě ne všechny písně se povedly tolik jako ty výše zmiňované. Třeba titulní píseň "Crazy Bros" je poměrně slabá, polská "Bomba" zdaleka nedosáhla údernosti původní verze a asi nejsem sám, kdo se nedokáže ztotožnit s textem skladby "Národnost neznámá". Na druhou stranu takový "Čaj" nebo "Chceme spokojeně žít" mají texty výtečné. Zvuk patří mezi silné stránky desky - jediné dvě výhrady směřují k vysoké hladině šumu a nepříliš dobře nazvučené kytaře skupiny Leniwiec. Bez zbytečného pitvání, album "Crazy Bros" se povedlo a už se nemůžu dočkat, až písně z této desky uslyším naživo.